Likvidátora celou likvidací provedu. Jen podepíše a odešle dokument, který v pravý čas  obdrží prostřednictvím E-mail i s připravenou adresou. Víc nic.

• Likvidátor nemusí o likvidaci vědět vůbec, ale vůbec nic.
• Je to zaručeně nejlevnější řešení - již od 5 400.- Kč bez DPH ve dvou splátkách, levněji to už opravdu nejde. Někteří právníci to provedou za 70 tisíc i více.
• Nemusíte nic nikomu předávat, nemusíte nikoho hlídat a platit (externímu likvidátorovi, firmě...)
• Pokud jste zároveň společník, družstevník, člen, máte neustále přehled o firmě, zůstávají Vám veškerá práva manipulovat s firmo prostřednictvím nevyššího orgánu
• Můžete být za činnost likvidátora odměňován z likvidovaného subjektu (nebo funkci vykonávat zdarma), přitom o likvidaci nemusíte vědět nic, vše Vám včas pošleme jen k podpisu a odeslání.
• Časově Vás to omezí jen minimálně ( stažení dokumentu z E-mail, případně doplnění o to, co nevíme, což je minimum, odeslání - nic víc)
• Harmonogram máme nastavený tak, aby byla likvidace  co nejdříve ukončena, zákonné termíny respektujeme v minimální variantě

Pulsar, s.r.o  -  společnost, která provede likvidátora na základě řádné smlouvy celým procesem likvidace, od vstupu do likvidace až po návrh na výmaz z veřejného rejstříku (připraví veškeré listiny spojené s likvidací a pohlídá zákonné termíny - likvidátor nemusí vědět o likvidaci vůbec nic. Takže, pokud chcete projít likvidací, a nechcete o tom nic vědět, klikněte na www.pulsar.cz a dál už nic nečtěte. Likvidace není složitá, ale je třeba vědět, jak ji efektivně a rychle udělat. My k tomu máme know-how.

Osvědčily se i semináře k likvidacím ve firmách, které s procesem likvidace uvažují. Za 20 roků aktivní činnosti likvidátora a poradenství v likvidacích, i z činnosti konkursního správce, mám přebytek zkušeností k předání. Něco také pořádá www.cmlplus.cz, kde zastávám funkci lektora.

Likvidace právnických osob - postup

Pokud jste likvidátorem a nic o tom nevíte, a postup, který následuje, Vás zajisté vyděsí, klikněte tedy na www.pulsar.cz. O likvidaci nemusíte vědět nic a to co je zde níže napsáno, klidně zapomeňte. Poradenství firmy Pulsar s.r.o. spočívá v tom, že Vás celou likvidací provede. V pravý čas obdržíte připravený dokument i s adresou, který pouze potvrdíte svým podpisem a odešlete na již připravenou adresu. Základní sazba pro subjekt, který už má likvidaci rozpracovanou je 2 500.- Kč bez DPH (podané zveřejnění, archivace, žádost na celníky, prohlášení atd.). Sazba za subjekt, který je celou likvidací proveden až k návrhu na výmaz je od 2 x 2700.- Kč. Vše je zde.

1        MOTTO:

• Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat závazky vůči věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
• Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Tedy ne až zápisem v obchodním rejstříku.
• Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem "v likvidaci".
• Likvidace není krize, je to jen ukončení činnosti subjektu z různých příčin. Není to hanlivé pojmenování nějaké formy úpadku. Likviduji firmu, protože naplnila svůj účel, už mne podnikání v současné legislativě nebaví, chci profitovat na likvidačním zůstatku, firma dlouhodobě nic nedělá a vykazuji stále dokola nuly..........
• Pozor tedy, pokud je subjekt zadlužený, v platební neschopnosti, ze zákona je třeba uvažovat o insolvenčním návrhu.
• Pokud je subjekt zrušen usnesením příslušného rejstříkového soudu, den vstupu do likvidace je dnem nabytí právní moci usnesení

2        LEGISLATIVA

Od počátku roku 2014 platí nové zákony, které nahradily předtím platný a osvědčený obchodní zákoník. Co se týče likvidací, byly  jednotlivé paragrafy do nového zákoníku de facto opsány.

• Zákon ze dne 25. ledna 2012 č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Z pozice likvidace, a tedy likvidátora, je třeba pečlivé pročtení odpovědnosti statutárů. Likvidátor je totiž za statutára pokládán. Zmínka o likvidaci je u každé společnosti zvlášť, globálně to však řeší Občanský zákoník a některé zákony, kde byla úprava zapomenuta. Poněkud se tedy do procesu likvidace  motá i zákon o obecně prospěšných společnostech a zcela nově vše poněkud neprůhledně komplikují spolky, u kterých kdysi stačilo pouhé požádání o vyškrtnutí ze seznamu vedeného na ministerstvu vnitra, což bylo vcelku logické. Většina spolků má velmi hluboko do kapsy, některé ani neví, že existují, a v likvidaci spolek většinou nechá plavat jedince, který si vzal likvidaci ve slabé chvilce na bedra, zatím co ostatní jsou neznámo kde. V dalším textu je návod, jak u spolků na to, zpětná vazba napovídá, že to už vyšlo. Aby likvidace nebyla jednoduchým procesem, ovlivňuje i zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících.

Zde je  odkaz na nový zákon o obchodních korporacích z portálu Pohoda. Ale na netu se dá "vygooglovat" mnoho dalších variant zveřejnění, včetně komentovaných.

• Likvidace je řešena od §187  Občanského zákoníku - zákona  č. 89/2012.

V hrubé zásadě je zcela opsáno to, co bylo v obchodním zákoníku od §68. Zůstává zveřejnění, postup likvidátora, odpovědnost likvidátora, mimořádné účetní závěrky včetně daňových přiznání.. Přibyla povinnost likvidátora zajistit uschování stěžejních dokumentů likvidace (asi tří) po dobu deseti let, což soud zajímá, a sdělení věřiteli o majetkové podstatě  likvidované společnosti je nyní oproti úplatě. Poslední závěrka subjektu doznala změnu termínu odevzdání do 15 dní na FU oproti původnímu termínu "ihned se dnem zpracování", což bylo v době, kdy ještě nevládla elektronika, splnitelné jen pro zdatné běžce. Prohlášení likvidátora při jeho povolání povolání souvisí s podmínkami výkonu funkce statutára dle občanského zákoníku s vazbou na ustanovení insolvenčního zákona. Podle jiného zákona je řešena archivace. U subjektů, které jsou likvidovány se vstupem do 1.1.2014 už soud projednání archiválií nezajímá, ale tento krok se udělat musí dle zákona  o archivnictví a spisové službě. Stručně a závěrem řečeno, kdo uměl zlikvidovat subjekt dle obchodního zákoníku, tak to s drobnými změnami umí i nyní dle občanského zákoníku

Zde je opět odkaz na nový občanský zákoník z portálu Pohoda, pokud to funguje.

Pokusil jsem se z obou zákonů vybrat ty pasáže, které se dotýkají likvidací. Dokument je v pdf zde. Ještě jednou je to uloženo pod "likvidace-legislativa".

Změnil se i insolvenční zákon č. 182/2006Sb.  změnami v zákoně č. 294/2013 (www.sbirka.cz). Na to, že je zákon v platnosti teprve od 1.1.2008 je změn velmi mnoho (www.sbirka.cz). Tento zákon se mění stále, to ani nestačím sledovat.

Do rejstříku lze nově  kromě dovětku „v likvidaci“ a osoby likvidátora současně zapsat v souladu s nařízením vlády č. 184/2019 Sb. i text výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky v určené lhůtě. Případně lze takový text zveřejnit ve sbírce listin obchodního rejstříku.U právnických osob, které vstoupily do likvidace přede dnem nabytí účinnosti výše uvedeného nařízení vlády, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Poznámka : Pokud jste likvidaci nikdy nedělali a nemáte o ní žádnou povědomost, raději dále nečtěte a zvolte www.pulsar.cz

Legislativa -nařízení vlády č. 184/23019 Sb.
Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 13 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Povinnost dvakrát zveřejnit oznámení vstupu právnické osoby zapsané do jiného veřejného rejstříku než obchodního rejstříku do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky, je také splněna, je-li uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob po dobu 3 měsíců a 2 týdnů zápis

a) vstupu do likvidace,

b) údajů identifikujících likvidátora a

c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě určené nejméně v délce 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu.

(3) Povinnost poprvé zveřejnit oznámení vstupu právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky, je také splněna, je-li uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zápis

a) vstupu do likvidace,

b) údajů identifikujících likvidátora a

c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky v určené lhůtě.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

2. V § 15 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.

3. V § 18a se za text „§ 13“ vkládá text „odst. 1 a 4“.

Čl. II

Přechodné ustanovení
U právnických osob, které vstoupily do likvidace přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3        OBECNĚ K LIKVIDACÍM

Z praxe likvidátora a z pořádaných seminářů jsem v následujících bodech sepsal hlavní kroky likvidátora - bez citace jednotlivých paragrafů občanského zákoníku a  zákona o korporacích.

Jako člen  Komory správců majetku a likvidátorů a její dlouholetý, a nyní emeritní president, zastávám názor, že by likvidátorem měla být povolána osoba s potřebnými znalostmi, neboť úkonů je v průběhu likvidace velmi mnoho. Znalosti jsou zaručeny pouze u likvidátorů, které soud jmenuje ze seznamu insolvenčních správců. Ti však, zejména mrtvé společnosti bez majetku, nelikvidují díky zákonem stanovené odměně  s velkým nadšením (odměna dle Nařízení vlády č. 351 z 16.10.2013 od 1 000.,- Kč)).  Likvidace z rozhodnutí subjektu, kde je likvidátorem zvolen ten, co najde nejméně argumentů proti, zcela  převládají. Potom teprve následují likvidace nařízené soudem,  kdy je povolán likvidátor ze subjektu, pokud je soudem zdárně nalezen. Ten o likvidaci většinou neví vůbec nic.  Většinou ignoruje některé povinné kroky, nebo ignoruje vše. Opakem je, že v dobré víře ve své znalosti likvidátor zatěžuje soudy a úřady zmatečnými návrhy a žádostmi. Likvidátor má také velkou odpovědnost, odpovídá celým svým majetkem včetně staré Babety, a i když likvidace není ze zákona co do délky trvání omezena, musí znát postup likvidace a musí umět dovést subjekt až k úspěšně podanému návrhu na výmaz z veřejného rejstříku. Je v pozici statutára, za své činy tedy plně odpovídá. V praxi se setkávám s likvidátory, kteří na to, že byli kdysi povolání, dávno zapomněli a dopis s otázkou soudu, zda a jak likvidace pokračuje, je opravdu velmi zaskočí. Někdy si již ani nejsou schopni pro svoji zdravotní zchátralost  na svoji funkci, nebo bývalý podnik, vůbec vzpomenout. V nejhorším postavení jsou  likvidátoři z řad subjektu, povolaní soudem. Jejich nadšení tuto funkci vykonávat je pod bodem mrazu, nebo ještě níž. A také likvidaci dělají ve většině případů bez odměny, ale s nutnými výdaji likvidačního procesu.

Chybí také, v nějaké podobě, centrální evidence likvidátorů, tak, jak je například veden seznam insolvenčních správců, soudních znalců a tlumočníků, advokátů atd. Na Komoru správců majetku a likvidátorů se stále obraceli  lidé, požadující kontakt na určitého likvidátora. Kromě kontaktů na samotné členy nebylo možno vyhovět. Likvidátor je sice zapsán ve veřejném rejstříku pod nějakou adresou (a dá se dle jména vyhledat) na výpisu společnosti zrušené s likvidací, ale bez bližších kontaktních údajů nebo s údaji, kde se roky nevyskytuje. Je tam sice nějaké bydliště, ale místo jeho domu už je dávno třikrát přejmenovaný hypermarket. Jediným zdrojem je tedy www.justice.cz a tam ne vždy správný kontakt. Adresa by se dala  vygenerovat z Obchodního věstníku, kde musí být zapsán správný kontakt na likvidátora při povinném  zveřejnění vstupu do likvidace.  Informace (zejména o stavu majetku)  je ze zákona likvidátor povinen podávat pouze přihlášeným věřitelům a dotčeným orgánům. Nově za úplatu.  Pro mnohé věřitele je však velmi nesnadné informaci získat. Pokud nemá věřitel úspěch v kontaktu na likvidátora, zbývá mu obrátit se na toho (nebo na ty), kdo likvidátora povolal. Tedy na orgány společnosti nebo soud. Nebo na orgány společnosti, a pokud nereagují, pak teprve na příslušný soud.

Pozor, od roku 2008 je  z neznámých důvodů dle mého názoru naprosto nešťastně a nelogicky příjem likvidátora řazen mezi příjmy ze závislé činnosti spolu s příjmy členů družstev, společníků a jednatelů. Proto již nechci vykonávat funkci likvidátora, což jsem dělal asi 30 x. Činnost najatého likvidátora již nelze fakturovat na živnost. V rámci daní je tedy likvidátor zařazen jako statutár. Likvidátor přitom činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti i ve smyslu nových zákonů, platných od 1.1.2014 a právě jen pro tyto úkony, směřující k likvidaci společnosti, na něj pouze přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti - ve věcech likvidace, nutno opět dodat.  Práci likvidátora to zvláště při malých likvidacích, (malých bytových družstev, nefungujících dávno mrtvých, ale nezadlužených společností a pod.) nesmírně komplikuje (zejména v účetnictví, kdy už v subjektu nikdo nefunguje i ve financích) i s ohledem na to, že účetně likvidace končí zpracováním návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku, kdy se uzavře účetnictví, a přitom je před likvidátorem ještě mnoho práce směřující k návrhu na výmaz z veřejného rejstříku. Bez problémů to řešil příjem z nezávislé činnosti - likvidátor odměnu včas, třeba jednorázově, vyfakturoval a danil, a vše co patří státu povinné odváděl bez problémů ze své živnosti - zdravotní i sociální pojištění a daň z příjmu, pokud něco vydělal. Pracoval třeba  na základě  mandátní smlouvy. Likvidaci ani sebe  tím nezatěžoval zbytečným papírováním a účtováním. Zvlášť tehdy, nejsou-li peníze na účetní a likvidátor si sestavuje účetnictví sám s představou, že tomu rozumí,  a na základě dobré víry, že to dělá správně. Většinou nedělá. Nové ustanovení zřejmě vzniklo z popudu někoho, kdo likvidaci neviděl a proces likvidace nepochopil. Někdo zlobil a tak byla opět zvolena kolektivní odpovědnost jako na základní škole, jak je v současné době naprostým zvykem. Stále tedy tvrdím, že by funkci likvidátora, které by šlo na likvidaci najmout, měli zastávat zkušení likvidátoři. Měla by to být určitá profese, jak je profese insolvenčních správců, jejichž zkoušky jsou velmi náročné. Jmenované ustanovení je však proti tomu, aby likvidátorem byl profesionál, být 20 x účasten příjmu ze závislé činnosti si nedokážu představit.

Další věc se mi z pozice likvidátora krajně nelíbí.  Finanční úřad komunikuje s lidmi pomocí skrytého telefonního čísla. Předpokládá se totiž, že celý národ jsou  podvodníci a zločinci, což je bohužel v současné době obecný náhled na všechny, i slušné  lidi, a tak by údajně známé číslo známého správce daně prý nikdo nebral. Nevím, kdo to vymyslel, asi nějaký politik - patolog, zubař či stolař, ve vysoké funkci. Zločinci totiž zásadně neberou žádná čísla, protože je, zde logicky, nevysílá ani policie. Likvidátor není někdy schopen hovor převzít (já například učím nebo mám seminář a nemůžu vzít u tabule telefon a k nadšení posluchačů řešit dotazy - až budu volný, tak bych hned zavolal, jak volám na všechna čísla z protokolu volání z pocitu zodpovědnosti. Tak mi nezbývá, než čekat na další zavolání.   Je to naprosto nelogické opatření a zdržuje to práci všech, zejména úředníka správy daní. A přitom je finanční úřad snad nejdůležitějším partnerem likvidátora.

Jak je to s odpovědností likvidátora?  Dle § 159 Občanského zákoníku je  likvidátor povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jedná se o povinnost péče řádného hospodáře. V § 51 poté doplňuje, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při svém podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to však neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Při posuzování, zda likvidátor postupoval v souladu s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba. V případě, kdy bylo rozhodnuto o úpadku společnosti, je možné, aby soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele  rozhodl, že jednatel (nebo bývalý jednatel) ručí za řádné splnění povinností společnosti v určeném rozsahu. Soud však tuto povinnost nevysloví, pokud nebude řádně prokázáno, že jednatel měl a mohl vědět, že společnosti hrozí úpadek a v rozporu s péčí řádného hospodáře za účelem jeho odvrácení neučinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Zmíněné podmínky pak nedopadají na ty, kteří byli prokazatelně do funkce zvoleni za účelem odvracení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace a svou funkci vykonávali v souladu s péčí řádného hospodáře (§68) Pokud jednatel poruší při výkonu své funkce výše uvedené povinnosti, je povinen společnosti nahradit škodu, kterou jí tímto porušením způsobil. Pokud tak neučiní, ručí věřitelům společnosti za její dluhy v rozsahu, v jakém způsobenou škodu neuhradil. To vše pouze v případech, kdy se věřitel nemůže na společnosti domoci plnění (§ 159).

Ještě jedna poznámka: nezaměňujme Obchodní rejstřík a Obchodní věstník. Obchodní rejstřík vede Ministerstvo spravedlnosti ČR (www.justice.cz) a jsou v něm zapsány podnikatelské i nepodnikatelské  subjekty včetně spolků atd. Zápis je proveden pod číslem jednacím a obsahuje platný výpis, úplný výpis a sbírku listin (to je to, co tam skoro nikdo nedává - závěrky, notářské zápisy atd.). Pokud se likvidátor domáhá zápisu likvidace, musí vyplnit formulář z www.justice.cz, doložit ho prohlášením likvidátora a výpisem z trestů a přiložit soudní poplatek ( 2000.- Kč, přičemž některé subjekty, například spolky, jsou dle aktuální doby někdy od poplatku osvobozeny a někdy ne). Pokud je likvidace nařízena z moci soud, zápis provede soud, ale subjekt se poplatku nevyhne. Naproti tomu Obchodní věstník vede akciová společnost Economia a.s.. Zdeňka Bakaly - https://ov.ihned.cz/.  V Obchodním věstníku je zveřejňován kromě jiného i vstup subjektu do likvidace, ale to podání zveřejnění už musí v každém případě udělat likvidátor. Tedy ať je povolaný z moci soudní, vyhmátnutý ze společnosti, nebo vybraný ze seznamu insolvenčních správců, nebo ať je to likvidátor povolaný nejvyšším orgánem - valnou hromadou, schůzí družstevníků atd. Zveřejnění se vyplňuje elektronicky a dvojí zveřejnění přijde na 1800 Kč bez DPH 21%. Za pár řádků to levné není.

Ještě jedna poznámka: Na soud podáváme návrhy, po soudu většinou nic přímo nežádáme. Soud je od toho, aby náš návrh posoudil a o dané věci připravil usnesení. Nejhezčí usnesení je to o výmazu. Pokud soud shledá v podání návrhu něco zmatečného nebo podání není zcela úplné, vyzve k odstranění nedostatku, většinou se šibeničním termínem do 15. dnů. Na úřady většinou podáváme žádost. Úřad pak vydá rozhodnutí o věci. Po finančním úřadu tedy žádáme rozhodnutí o souhlasu s výmazem z obchodního rejstříku a totéž rozhodnutí žádáme u celníků.

Dalším úskalím v likvidaci jsou dokumenty, podávané na soud jako přílohy k návrhu na výmaz. Soud požaduje originály, přičemž likvidátor dostává dokumenty jako přílohy pdf souboru datovou schránkou. S finančním úřadem komunikuje pouze elektronicky. Jak jednoduché by bylo dokumenty pouze přeposlat.

Likvidováno je dosti bytových družstev. Družstevníci přešli do SVJ, ale to je formálně to jediné, co je s bývalým družstvem  v SVJ pojí. Je totiž někdy publikován názor, že například družstvo může být zrušeno bez likvidace tak, že se na SVJ převedou pohledávky a závazky. Jde to za určitých okolností -  musí to být právní nástupce. A to SVJ zcela určitě není. Je to jiný subjekt.

4        POSTUP LIKVIDACE

Možná jsem na něco zapomněl, nebo mám z praxe uvedeny některé nepřesnosti, nemám patent na rozum, tak mne prosím upozorněte. Legislativa se stále mění podle toho, kdo ze zákonodárců  se hodlá politicky zviditelnit a kdo třímá politické kormidlo. Tak to snad budu zvládat sledovat a zde uvádět. Následují poznatky z praxe mé i praxe likvidátorů, kdysi sdružených v Komoře správců majetku a likvidátorů,  a z výměny zkušeností na četných seminářích, kde zastávám funkci lektora. Doplňovány jsou také výsledky zpětných vazeb z firem, ve kterých vykonáváme co by firma Pulsar s.r.o. poradenství.

4.1       Vstup do likvidace - počáteční fáze

Než někdo navrhne a nejvyšší orgán subjektu  rozhodne o zrušení subjektu s likvidací (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, obecně prospěšné společnosti, v.o.s.,  družstva - zejména bytového, ale třeba občanského sdružení - nyní spolku- nebo sdružení právnických osob, zapsaného na příslušném krajském úřadu a od 1.1.2014 na příslušném soudu), je třeba nejprve pečlivě zvážit ekonomickou situaci. Zvážení situace spočívá zejména v ekonomickém rozboru stavu subjektu. Likvidace obecně není krize, po uhrazení všech nutných výdajů likvidace včetně  odměny likvidátora a zaplacení všech pohledávek včetně veškerého příslušenství vůči subjektu, musí zbýt likvidační zůstatek. Alespoň nulový. Pokud existuje pochybnost a pasiva vítězí nad aktivy, je třeba uvažovat o ze zákona povinném podání insolvenčního návrhu z důvodu předluženosti nebo platební neschopnosti. Ze zákona to musí udělat statutáři, tedy i likvidátor. Bohužel, mnoho českých  likvidací je přerušeno likvidátorem podaným  insolvenčním návrhem a následně konkursem prohlášeným na majetek dlužníka, pokud má subjekt vůbec nějaký majetek. Už před zrušením subjektu s likvidací muselo být přitom všem zúčastněným jasné, že měl být podán insolvenční návrh. Nebyl tak naplněn insolvenční zákon. Od 1.1.2008 nabyl účinnosti zmíněný  insolvenční zákon, který nahradil zákon o konkursu a vyrovnání. Ten je opatřen změnami zákonem č. 294/2013Sb. a dalšími četnými změnami, které zde ani nestačím sledovat. (www.sbirka.cz). Právnické a podnikající fyzické osoby mají nově povinnost podat insolvenční návrh nejen při platební neschopnosti, ale již v okamžiku, kdy závazky převýší hodnotu majetku, pokud je současně splněna podmínka alespoň dvou věřitelů dlužníka. Pokud má společnost problémy a má věřitele, je nutno mít na mysli, že dohoda s věřiteli na sanaci dluhu musí být se všemi, jeden věřitel nemůže být zvýhodněn na úkor druhého a jednat musí celá a úplná množina věřitelů s jednomyslným závěrem. Dohoda o uspokojení pohledávek je vždy lepším řešením, než insolvenční řízení. Do likvidace se subjekt také vrací po tom, když konkurs není prohlášen pro naprosto nepostačující majetek dlužníka nebo zrušením konkursu po naplnění rozvrhového usnesení. Podmínku je, že existuje nějaký majetek subjektu, který lze zahrnout do následného procesu likvidace.

Ideálním řešením je, když na podnět někoho, kdo má právní zájem, rozhodne o likvidaci soud. Ušetří se tím zcela logicky platba za notáře. Soud zruší subjekt s likvidací a datum vstupu do likvidace je pak datum nabytí právní moci příslušného usnesení. Jmenován je likvidátor a soud naprosto nezajímá, zda osoba likvidátora něco o likvidaci ví nebo ne. Likvidátor povolaný soudem se zodpovídá při své činnosti soudu, ten ho do funkce povolal a ten ho také kontroluje. Toho se také ptá, zda schvaluje postup likvidace.

Velmi tedy záleží na reálném ocenění veškerého majetku a všech aktiv tak, aby cena odrážela skutečně tržní cenu (cenu obvyklou), za kterou bude majetek s jistotou prodán. Jedině takto stanovená cena je potom postavena na váhu, na jejíž druhé misce jsou veškeré závazky subjektu včetně příslušenství a prioritně očekávané nutné výdaje spojené s likvidací. Pomyslná miska váhy s tržní - obvyklou - cenou majetku, která se dá skutečně realizovat (někdy se této ceně říká cena reálná), musí být vždy v nižší poloze, řekl bych, že spíše na dolním dorazu. Snad ty váhy vidím dobře. Je tedy mnohdy třeba přizvat soudního znalce nebo alespoň odborníka z oboru, aby pomohl stanovit obvyklou, nebo-li tržní cenu movitých i nemovitých věcí k prodeji. V likvidaci je možno náklady na posudek zdůvodnit jako nutný výdaj likvidace. Tedy jinak řečeno, je nutno stanovit, za co se dá reálně majetek prodat. Počítač s operačním systémem DOS z roku 1995, zakoupený za 150 tis. Kč a vedený v majetku v účetnictví za tyto peníze je sice pěkná věc, ale hodnotu má jen za cenu šrotu. Účetnictví zde moc nepomůže. Pořizovací cena sice někde v účetnictví nebo evidenčním listu existuje, a rok pořízení také, ale například u zmíněné výpočetní techniky, elektroniky, ale i automobilu, je tržní cena za nemálo let pouhým zlomkem ceny pořizovací.  Je také třeba ocenit vše - i nehmotný majetek, na který se obecně zapomíná. Zapomíná se na lukrativní doménu, logo firmy, na UPV zapsaný slogan, know-how obecně i v podobě výkresové a jiné dokumentace, autorská práva a pod.

Ekonomická rozvaha likvidace je v rozhodovacím procesu nutná - musí být zřejmý likvidační zůstatek na konci likvidačního procesu, nebo alespoň dostatek peněz na všechny náklady likvidace včetně uspokojení všech pohledávek. Jinak je dle insolvenčního zákona povinnost podat insolvenční návrh  - rozhodují statutáři v souladu se zákonem. Pokud je povolán likvidátor, tak už on a je za tento akt plně zodpovědný. Subjekt nesmí být předlužen a nesmí být v platební neschopnosti. Nebo musí být jednomyslná dohoda se všemi věřiteli o jejich uspokojení, což je vždy pro věřitele lepší, než to, co dostanou rozmělněné procesem likvidace a případným inslovenčním řízením. Pokud se subjekt třepe nad ekonomickou propastí, je třeba mít v rezervě peníze na zálohu na konkurs (většinou 50 tis. Kč)

Tedy shrnuto, potenciální likvidátor si  připraví výpis z rejstříku trestů (pokud ne, což je pohodlnější varianta, vytiskne ho notář, ale likvidátor musí podepsat žádost o vystavení)) a čestné prohlášení  s podpisovým vzorem (ověřeným u notáře nebo někde, kde to jde). U likvidátorů z moci soudní popsaná krok odpadá. Pokud není notářský zápis třeba (spolek a obecně ti, u jejichž vzniku nebyl notář), tak si výpis z rejstříku trestů může opatřit i soud po podání návrhu na zápis změn, ale déle to trvá. Návrh změny, jak je uvedeno výše, je doprovázen soudním poplatkem ve výši 2000.- Kč tam, kde není osvobození (např. spolek).

4.2       Kdo o likvidaci rozhoduje

O likvidaci rozhoduje subjekt, tedy nejvyšší orgán subjektu (valná hromada, členská schůze, správní rada.... atd.) nebo příslušný soud dle §172 OZ, pokud někdo osvědčí právní zájem, nebo pokud společnost zlobí dle odstavů a) b) c) případně d). O likvidaci také rozhoduje příslušný krajský či městský soud.

Pokud rozhoduje nejvyšší orgán subjektu, likvidátor podá dle Občanského zákoníku návrh na zápis změny do rejstříku - 2000 Kč soudní poplatek za zápis změny. Novelou zákona o soudních poplatcích se od 29. 12. 2014 spolky včetně pobočných spolků, a dále ústavy, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti osvobozují od soudního poplatku ve věcech zápisů do veřejného rejstříku. Snad to stále platí. Nebo možná už zase ne. Nestačím změny sledovat. Formulář k podání najde na www.justice.cz - návrh změn, nic jiného, rozhodně ne "výmaz"). Přílohy - notářský zápis, pokud subjekt vznikl notářským zápisem nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu o zrušení subjektu s likvidací a vstupu do likvidace k určitému datu, výpis z rejstříku trestů a prohlášení likvidátora s podpisovým vzorem. Prohlášení je o tom, že likvidátorovi nic nebrání způsobilosti  zastávání funkce likvidátora - není v osobním bankrotu, není účasten jiného insolvenčního řízení nebo konkursu na majetek dlužníka (od § 151 OZ). Nezapomene  v návrhu uvést dovětek - v likvidaci. A po vstupu do likvidace dovětek důsledně používat. V likvidaci je subjekt k datu stanoveném  rozhodnutím nejvyššího orgánu a likvidátor je od tohoto data ve funkci. Pokud rozhoduje soud svým usnesením, provede soud zápis do rejstříku sám. Ale soudní poplatky platí subjekt, pokud není povolán likvidátora ze seznamu insolvenčních správců. Rozhodující je zde pak nabytí právní moci usnesení (např. pro datum vyhotovení účetní závěrky ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace). Je to napsané na www.justice.cz. Pozor tedy, likvidátor je likvidátorem ihned po jeho povolání nejvyšším orgánem nebo soudem a ne až formálním zápisem v Obchodním rejstříku.

U obecně prospěšných společností, většina soudů notářské ověření jednání správní rady také nevyžaduje.  Nicméně je nutno, aby správní rada včas informovala o úmyslu likvidovat svého zřizovatele dle zákona a soudu to dokázala.

Ze zákona o obchodních korporacích  ani z komentáře k němu nevyplývá, že by k jakékoliv dohodě společníků veřejné obchodní společnosti  - v.o.s. musel být nutný notářský zápis. Vzhledem k tomu, že ani pro založení společnosti není předepsán notářský zápis, ale v souladu s § 123 odst. 2 občanského zákoníku postačí písemná forma, nebude nutné mít notářský zápis ani ke zrušení společnosti s likvidací, ledaže by to výslovně vyžadovala společenská smlouva veřejné obchodní společnosti. Jinak lze obecně v.o.s. zrušit s likvidací v zásadě pouze způsoby vyjmenovanými v § 113 odst. 1 občanského zákoníku, kde dohoda společníků o zrušení není. Tento způsob zrušení je tak možný pouze, pokud ho společenská smlouva umožňuje jako další způsob zrušení společnosti vyjma způsobů zákonných. Ale soudy vyžadují, aby podpisy společníků na rozhodnutí o zrušení v.o.s. s likvidací byly ověřeny.

Valná hromada s.r.o., valná hromada akcionářů, schůze družstevníků,  členská schůze spolku (statutární orgán předseda a místopředsedové) a podobně - prostě nejvyšší orgán subjektu - notářsky ověří rozhodnutí o zrušení subjektu s likvidací,obecně pokud notářským zápisem vznikl, k datu a vstupu do likvidace k tomuto datu. Nejlépe k nějakému prvnímu v měsíci (optimálně k 1.1.). Rozhodnutí je ověřeno notářským zápisem u většiny společností (většina společnosti je s.r.o.). Ale třeba u spolků, v.o.s. a pod. se účast notáře  nevyžaduje - tyto subjekty  ani notářským zápisem nevznikly. Lze to shrnout tak, že pokud subjekt vznikl notářským zápisem, tak se také musí notářským zápisem zlikvidovat. Viz dále.

Návrh podaný příslušnému soudu například na zrušení družstva bude realizován bez notářského zápisu na základě ustanovení občanského  zákoníku a zákona o korporacích pro nevykonávání činnosti družstva a nečinnosti družstva ve věci konání valných hromad a praktické neexistence statutárních orgánů. Tedy logicky, není s kým se sejít. Ale závisí to na individuálním přístupu soudu. V návrhu na zápis vstupu do likvidace je třeba doplnit u subjektu dovětek "v likvidaci" a je třeba uvést správné informace o likvidátorovi (jméno, bydliště..

O zrušení spolku rozhoduje vždy nejvyšší orgán  nebo jej zrušuje  soud, jsou-li pro to splněny zákonné předpoklady. Průběh likvidace spolku se pak podrobuje především obecné úpravě likvidace právnických osob v Občanském zákoníku. Pozor, například Městský soud v Praze vyžaduje při podání návrhu na změny - zápis likvidace -. rozhodnutí odvolání členů výboru, návrh na zápis dne zániku členství a členů výboru a nakonec teprve návrh na zápis údaje o zrušení a vstupu do likvidace. Ale, pokud spolek nikdy nepodnikal, nemá vůbec žádný majetek, nemá ani korunu na účtu a v pokladně, nemá věřitele, nic nedluží státním orgánům, mnohdy nebyl ani registrován na finančním úřadě, takže nevede účetnictví, není vůči němu veden soudní spor ani ho není účasten,  zkusil bych napsat čestné prohlášení statutára o tom, co jsem napsal, udělal bych z www.justice.cz návrh na zápis výmazu spolku bez likvidace a totéž bych tam dopsal do kolonky právního důvodu. Podpis na návrhu musí být úředně ověřen, Přiložil bych zápis ze schůze, která rozhodla o zrušení spolku  a možná také stanovy spolku. Asi ano. Soud je ostatně od toho, aby návrh posoudil. Má to ve svém názvu. Je  to ostatně jen návrh, když se soudu nebude návrh zrušit spolek bez likvidace líbit, vrátí ho. Když v návrhu najde zalíbení, spolek vymaže. Doplnil bych návrh čestným prohlášením, že spolek nepodniká, nevede účetnictví, nemá žádné věřitele, není proti němu veden žádný spor,  není účasten soudního sporu a nemá žádný majetek - to, co je napsáno výš... no něco si ještě přimyslete, co nemůže mít.  Pokud to někdo takto zkusí a soud spolek vymaže, informujte mne prosím. Ale zatím s tím moc úspěchů není. Soud vyžaduje standardní likvidaci. A ještě jedna věc, která střídavě platí a neplatí a zřejmě se v tom nevyznají ani legislativci. Jedná se o to, že ověření podpisů i listin mají spolky zdarma, pokud ověření probíhá na úřadě. Česká pošta údajně tuto výjimku nemá.

V rozhodnutí  nejvyššího orgánu je nutno konstatovat : "zrušení subjektu s likvidací  ke dni (nejlépe k nějakému prvnímu v měsíci) a vstupu do likvidace k tomuto datu". Tím je také jasné, že nepůjde o právního nástupce.

Datum zrušení s likvidací je nejlépe volit k nějakému prvnímu v měsíci, nejlépe k 1.1.  s ohledem na účetní závěrku, souhlasnou s mimořádnou. Pozor, závěrka musí být do měsíce na FU. Úžasným počinem je volba data vstupu do likvidace k 31. 12.. Pak je třeba udělat mimořádnou účetní závěrku k 30.12. a pak řádnou roční k 31.12., tedy za jeden den pro firmu v likvidaci. Dobrý nápad...

Pokud je návrh vadný, tak v opraveném návrhu je navrhovatel povinen uvést v pravém horním rohu nebo v průvodním dopise nadepsané číslo jednací a Firm (F), pod kterým je původní vadný, neurčitý, zmatečný nebo neúplný návrh registrován u příslušného soudu, oddělení obchodního rejstříku. Ušetříte tím soudu i sobě práci.

Pokud není v likvidované společnosti majetek, tak dle § 82 jestliže za právnickou osobu zrušenou rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je-li součástí takového návrhu prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu.

4.3       Postup likvidátora

Většinou současně s konáním setkání nejvyššího orgánu je povolání likvidátora (např. mandátní smlouva, odměna - pozor na ni...) Od svého povolání likvidátor koná - například už  podává návrh na zápis změn v rejstříku podle Občanského zákoníku. Pokud je nastavena odměna likvidátora, musí probíhat její danění a také odvody zdravotního pojištění. Finanční úřad se ptá, jak byl likvidátor odměňován, pokud to není insolvenční správce (nikoho ze subjektu se soudu nepodařilo povolat jako likvidátora) v  pozici likvidátora. Toho platí soud. Ne příliš dobře. Likvidátor povolaný soudem ze subjektu samozřejmě žádnou odměnu nemá, pokud se  nedohodne se zbylými společníky na nějakém plnění a pokud vůbec jsou zdroje. Obyčejně ne.  Likvidátor musí být jen právně způsobilý a bez zápisu v rejstříku trest. Sám nesmí být v insolvenčním řízení. Toť vše. Požadavky na znalosti jsou nulové.

Likvidátor po svém povolání začne konat intenzivně likvidační práce (ve funkci již je od svého povolání, podává už tedy návrh na zápis změn v rejstříku - právní důvod likvidace, zrušení subjektu s likvidací a vstup subjektu do likvidace k určenému datu a zápis likvidátora - nezapomene už u subjektu dovětek " v likvidaci") - mnohdy musí svoji činnost dokládat zápisem ve veřejném rejstříku, tak musí na zápis počkat,  ale je skutečně likvidátorem už od svého  povolání nejvyšším orgánem (valnou hromadou atd.) nebo soudem:

Dozoruje nebo sám zpracovává účetní závěrku včetně daňového přiznání ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace včetně daňového přiznání. Většinou je již likvidátor povolán (likvidátorem je od povolání nejvyšším orgánem, ne až po zápisu do obchodního rejstříku) a proto příslušný finanční úřad vyžaduje na závěrce podpis likvidátora. Ten, pokud neměl se subjektem před povolání do funkce nic společného, však nemůže oproti zákonu zcela logicky zodpovídat za to, co se dělo ve společnosti v době, kdy ještě ani nevěděl, že bude za likvidátora povolán, pokud to není likvidátor ze subjektu. Je to již dlouholetá diskuse, kde jde logika poněkud stranou. Na seminářích, kde jsou zúčastnění většinou právníci, převládá názor, že likvidátor výkazy podepíše s dovětkem. že předkládá formuláře s tím, že nezodpovídá za jejich správnost. Nezodpovídá, ale zda to bude stačit finančnímu úřadu, těžko říci. Likvidátor kontroluje její odevzdání do   měsíce od data vyhotovení správci daně. Je nutno dbát na výkaznictví spojené se mzdovou agendou. Pokud termín nestíhá, požádá správce daně za správní poplatek  o posečkání s termínem odevzdání.  Pokud  "tvrzení daně", jak to nazývají správci, odevzdá pozdě, je za to pokuta - pozor,  došlo ke zvýšení pokut a od 1.1.2015.  Povinnost je také elektronické podání, což komplikuje originalitu výkazů pro další podání. Je také nutno připravit vstupní rozvahu ke dni vstupu do likvidace a soupis jmění.

Provede  inventarizaci veškerého majetku se statutáry, pokud tam zcela náhodou nějaký je  - statutáři podepíší úplnost a správnost na dokumentech a připojí datum, pokud mu majetek předávají k další práci a k prodeji. Funkce společníků, obecně majitelů, se neruší. Likvidátor, pokud se sejdou na nejvyšším orgánu, je jimi povolaný člověk, dozorují tedy jeho činnost a mohou ho také zdárně odvolat.

Likvidátor převezme majetek k prodeji nebo uspokojení oprávněných. Dá pozor na stav pokladny a cenných papírů. Pozor na to, co je v pokladně (většinou nic) a co je ve stavu pokladny v účetnictví (většinou mnoho) Může se stát, že vše bude předávat insolvenčnímu správci. Ten bude chtít stejné číslo jak fyzicky v pokladně, tak i ve výkazech. Pokud se ve výpisech z banky ukazují neustálé výběry peněz z účtu, tyto peníze jdou do stavu pokladny a měly by tam být, pokud proti stavu pokladny nejsou realizovány a pokladními či prodejními doklady  realizovány výdaje.

Likvidátor se pečlivě se seznámí s dokumenty společnosti - zejména se společenskou smlouvou, zakladatelskými listinami, obchodními i jinými smlouvami, a ostatními důležitými dokumenty včetně živých soudních sporů a pod.

Likvidátor povolaný soudem ze seznamu insolvenčních správců provede lustraci majetku (UPV, katastr, evidence vozidel, evidence cenných papírů....) zejména u mrtvých společností. O společnosti dříve nic nevěděl, neměl s ní nic společného. Tak musí vše zjistit. Od toho co kde najde a zpeněží, se pak odvíjí jeho odměna. Jinak jde za základ - platí ho soud, stejně jako nutné výdaje likvidace. Výhodu má v tom, že má určitá privilegia při jednání, zejména s úřady, a to stejná jako insolvenční správce v insolvenčním řízení a v konkursu na majetek dlužníka..

Provede ocenění veškerého majetku (na cenu obvyklou, tržní nebo-li reálnou) - bude vše zejména prodávat. Pokud se jedná o věci cennější nebo neobvyklé, doporučuji znalecké posudky. Prodej uskuteční nejvyšší nabídce nebo transparentněji prostřednictvím veřejné dražby koncesovaným dražebníkem. Nezapomene na registrované ochranné známky, lukrativní internetové domény, cenné papíry, výkresovou dokumentaci, obecně know how a podobně)

Likvidátor průběžně vyhodnocuje likviditu likvidované firmy. Hradí nutné výdaje a musí mít na ně zdroje. Veškeré odvody jsou hrazeny tak, jak za plného života subjektu. Subjekt, likvidovaný z vlastního rozhodnutí, není před věřiteli i ostatními subjekty nikterak chráněn. Mohou probíhat exekuce a jiné veskrze nepříjemné věci. Určitá privilegia má pouze insolvenční správce, povolaný do pozice likvidátora z moci soudu. Ten využívá podobných práv jako při insolvenci. Je prodlouženou rukou soudu a soud ho také za práci odměňuje a hradí nutné výdaje likvidace, pokud je subjekt mrtvý.

Prolustruje případné zaměstnance - jejich nahlášení na MSSZ, VZP a ostatních zdravotních pojišťovnách. Ukončuje pracovní smlouvy zákonným způsobem (výpovědní lhůta, odstupné). Nezapomene na mateřské dovolené, neplacená volna a pod. - tedy na zaměstnance, kteří nejsou fyzicky přítomni.  Provádí jejich odhlášení po ukončení pracovního poměru.

Oznámí co možno nejdříve po zahájení likvidace  2 x zrušení s likvidací v Obchodním věstníku s odstupem nejméně 14 dní. Inzerát se podává z formuláře věstníku elektronicky. Cena 1800.- Kč bez DPH. Od druhého zveřejnění čeká nejméně 3 měsíce na reakce - přihlášky a pod. Pozor, Obchodní věstník vždy zajišťuje likvidátor, není to Obchodní rejstřík, kde soud zapíše vstup do likvidace, a likvidátora, na základě návrhu na zápis. Uschová potvrzení došlé z Věstníku (stáhne ho na základě odkazu z internetu) pro doložení soudu pří podání návrhu na výmaz. Někdy ho věstník pošle poštou. Objednávku podává, jak již bylo řečeno, elektronicky, ale dle vzoru na webu OV (-http://ov.ihned.cz/). Pokud přesto podává objednávku prostřednictvím E-mail nebo datové schránky, tak ji pošle tak, aby se text zveřejnění dal kopírovat - nejlépe v MS Word, OpenOffice.org. Tedy podepsanou objednávku v pdf a text zveřejnění zvlášť. Ale Obchodní věstník tento způsob podání nepotěší. Preferuje formulář ze své stránky.

Ale pozor, do rejstříku lze nyní nově  kromě dovětku „v likvidaci“ a osoby likvidátora současně zapsat v souladu s nařízením vlády č. 184/2019 Sb. i text výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky v určené lhůtě. Případně lze takový text zveřejnit ve sbírce listin obchodního rejstříku. U právnických osob, které vstoupily do likvidace přede dnem nabytí účinnosti výše uvedeného nařízení vlády, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Tím se u společností zapsaných v Obchodním rejstříku nahradí první zveřejnění v Obchodním věstníku. Druhé zveřejnění je u těchto společností již standardně dva týdny po zápisu likvidace, ale není zřejmé, zda se datum zápisu někde na www.justice.cz vyčte. U společností nezapsaných v Obchodním rejstříku (např.o.p.s., spolky) se vložených textem výzvy nebo textu nahradí obě zveřejnění, vložit je však třeba text s termínem tři měsíce a dva týdny na reakce dotčených.

Oznámí známým povinně věřitelům (zákon neříká odkud jsou známí) a pro urychlení likvidace doporučuji i dotčeným orgánům dopisem zrušení subjektu s likvidací (FU, VZP, ostatní zdravotní pojišťovny, MSSZ, UP, obecní úřad, dotčená banka a pod.) Oznámení například VZP urychlí naplánované kontroly a tím i dobu likvidace (ta není s výjimkou některých dílčích etap časově omezena). Instituce zasílají písemnosti do datové schránky, je potřebné ji mít aktivovanou a pamatovat na nastavení upozornění na došlou zprávu pomocí SMS, E-mailem nebo obojím způsobem.

Pokud likvidátor nějaké přihlášky obdrží, zapisuje je podle pořadí a zkoumá jejich právní důvod. Většinou se likvidují dávno mrtvé společnosti a tak by případná přihláška musela přijít ze záhrobí.

Průběžně dále  zkoumá, zda je subjekt likvidní a zda nevznikla povinnost ze zákona podat insolvenční návrh. Pokud je subjekt předlužen nebo v platební neschopnosti, podá insolvenční návrh. Musí mít rezervu na zálohu na insolvenční řízení (to je většinou 50 tis. Kč, neb se z této částky odvíjí odměna insolvenčního správce a částečně nutné výdaje spojené s likvidací). Zásadně pak neproplácí přihlášky dle pořadí, případně proplatí jen ty přednostní a nutné výdaje likvidace,  a vše nechá na insolvenčního správce. Pro nedostatek financí by zvýhodnil věřitele. Proplácení ponechá na insolvenčním správci a rozvrhovém usnesení v rámci konkursu, prohlášeného na majetek dlužníka.

Shromažďuje, oceňuje a eviduje hmotný i nehmotný majetek subjektu.  Připravuje jeho prodej za  nejvyšší možné ceny. Vypořádá se protokolárně  s akciemi v rámci a.s., ty po výmazu z OR nesmí existovat. Musí je protokolárně zničit. Nezapomene na značky, lukrativní domény a podobně (duševní vlastnictví). Problémem jsou zaknihované akcie. V případě nejasnosti prolustruje příslušné rejstříky. Zruší reklamy, leasingy a pod.

Průběžně stále shromažďuje přihlášky, zkoumá jejich právní důvody a podává zprávy věřitelům o majetkových poměrech (na vyžádání a za úplatu - zase zákon neříká za jakou). Pozor tedy, dle občanského zákoníku je toto sdělení proti úhradě

Pokud je dostatek zdrojů, proplácí přihlášky dle pořadí, nejprve však mzdové nároky zaměstnanců a nezapomene na stát (a také na svoji odměnu). Samozřejmě průběžně hradí nutné výdaje spojené s likvidací.

Provádí zpeněžení majetku přímým prodejem (nejvyšší nabídce) nebo prostřednictvím dobrovolné veřejné dražby. Za majetek ručí, musí s ním zacházet s péčí hospodáře. Likvidátor nezapomene, že společníci, tedy majitelé a podobně jsou stále ve svých pozicích, tak s nimi i pro svá alibi zásadní prodeje konzultuje. Pokud je v subjektu majetek, tak po zpeněžení přechází do likvidačního zůstatku k uspokojení oprávněných.

V případe zrušení konkursu  z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, pak uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti.

V případe zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující a nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát. Co s tímto majetkem bude stát dělat však není zřejmé.

Likvidátor nezapomene svoji odměnu. Ta je zdaňovaná stejně jako odměna statutára. Pozor na to. Vše musí být zúčtované do účetnictví v rámci likvidačního procesu. Do účetnictví se raději nepletu, jsou na to odborníci. Ale myslím, že se z odměny odvádí zdravotní pojištění, kromě běžného zdanění daní z příjmu. V případě likvidátora povolaného subjektem forma jeho odměny finanční úřad nesmírně zajímá.

Průběžně provádí předepsané výkaznictví a odvody daní v určených termínech. Finanční úřad i další státní instituce komunikují převážně prostřednictvím datové schránky. Musí být tedy řádně nastaveno upozornění na novou zprávu prostřednictvím např. SMS a raději ještě prostřednictvím E-mail. Nově také od 1.1.2016 podává měsíční kontrolní hlášení o DPH, i když je čtvrtletním plátcem, aby se zamezilo jeho korporátním dohodám (třeba OPEC), jak zní vysvětlení této nebohulibé a duplicitní zákonné činnosti.  Když už nemá po ruce účetní, musí nastudovat způsoby elektronického podání a do 25. následujícího měsíce podávat informace o vydaných a přijatých fakturách. Elektronicky větou. Jinak hrozí vysoká pokuta, i když se jeho příjmy pohybují v desetikorunách.

Ke konci likvidace nebo pokud již nejsou žádné, ani očekávané obraty, odhlásí subjekt z jednotlivých daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, pokud byli zaměstnanci. Zruší živnosti na živnostenském úřadě. Pozor u plátců DPH. Některý finanční úřad striktně trvá na tom, že odhlásit DPH nelze, pokud tržba za posledních 12 měsíců neklesla pod milion. Je s ním potřeba jednat. Pak finanční úřad také nechce vydat souhlas s výmazem a je to běh na nekonečnou trať.

Požádá finanční úřad pro jistotu o stav daňového účtu (pozor, zpoplatněno - 100.- Kč správní poplatek, dá se zaplatit na iČ na pokladně FU nebo převodem na zvláštní účet-správní poplatek). Aby byla jistota, že po podání poslední závěrky ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebude nic doúčtováno nebo poukázáno jako nadměrné plnění - musel by se přepočítat likvidační zůstatek a předělat návrh na jeho rozdělení.

Požádá o souhlas s ukončením činnosti daňového subjektu Celní ředitelství (správu) v případě obchodní společnosti (průběžně v době likvidace) a následně na konci likvidace Finanční úřad - spolu s poslední závěrkou ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.

Připraví návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Musí brát ohled na znění zákona a na zakladatelské listiny. Hlavní slovo k rozdělení likvidačního zůstatku má nejvyšší orgán - jsou to peníze jeho fyzických členů, tak o nich rozhoduje. Konečná zpráva likvidátora je datována ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a tedy také ke dni zpracování účetní závěrky včetně daňového přiznání

Zpracuje "Konečnou zprávu o průběhu likvidace" k přednesení nejvyššímu orgánu likvidovaného subjektu ( valné hromadě, schůzi... - odevzdává i jako přílohu k návrhu na výmaz a k závěrce). Ve zprávě popíše zpeněžení majetku, uspokojení věřitelů a pod. Pokud byl likvidátor povolán soudem, předkládá správu o průběhu likvidace a rozdělení likvidačního zůstatku soudu, který ho povolala (pod číslem spisu Cm). Teprve po schválení zprávy, doplněné poslední závěrkou, může podat návrh na výmaz.

Zajistí účetní závěrku ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku (tedy ke dni, kdy je ujištěn o tom, že veškeré závazky likvidované společnosti jsou uspokojeny a veškeré výdaje zúčtovány) = účetní ukončení likvidace a odevzdání správci po konzultacích s finančním úřadem by snad už mělo platit to, že daňové tvrzení má být podáno do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. jinak je minimální pokuta 500.- Kč (výkaz zisků a ztrát, rozvaha, příloha k účetní závěrce podle § 39 vyhl. 500/2002 Sb. a přiznání k dani z příjmů právnických osob). Likvidátor nezapomene na výkaznictví spojené se mzdami zaměstnanců. (Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, výkaz o počtu zaměstnanců, vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a podobně).Termín se nedá prodloužit. Komunikaci s Finančním úřadem komplikuje to, že správkyně daně musí používat volání ze skrytého čísla. Nesmírně to zdržuje a přidává práci oběma stranám. Pozor na účtování odměny likvidátora.

Svolá nejvyšší orgán subjektu k projednání likvidace, pokud likvidátor není povolán soudem (schůzi, valnou hromadu, správní radu o.p.s.) k projednání návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Projedná a nechá schválit návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Řídí příslušnou valnou hromadu (schůzi a pod.). Tato valná hromada či schůze družstevníků a podobně již nemusí být notářsky  ověřena. Závěrem tohoto jednání je "ROZHODNUTÍ". Ve vlastním zájmu likvidátora je třeba dbát na prezenční listiny a evidovat je jako nedílnou součást zápisu z jednání nejvyššího orgánu. Ze zkušenosti je dobré, když je rozhodnutí nejvyššího orgánu jednomyslné. Pokud byl likvidátor povolán soudem, předkládá závěrku ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a konečnou zprávu likvidátora  ke schválení soudu, který ho povolal (pod. č.j. usnesení - např. Cm.....)

Likvidátor zajistí v průběhu likvidace archiválie subjektu. Dokumenty skupiny A nabídne archivu a dokumenty skupiny S sepíše s dobou skartace. Je to povinnost zanikajícího subjektu podle zákona o archivnictví. Po roce 2014 sice nevyžaduje potvrzení pro soud, protože to soud už nevyžaduje, ale nabídnout archivu stěžejní dokumenty zanikajícího subjektu je povinností.  Metodika je zde. Dle vyjádření státního archivu právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které vstupují do likvidace, insolvenčního řízení nebo rušení po 1. 1. 2014 žádají neprodleně, v souladu s § 11, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz výše) o výběr archiválií mimo skartační řízení. To platilo až dosud Pro výmaz právnické osoby z obchodního rejstříku soudu potvrzení o projednání zabezpečení dokumentů nepředkládají. Z nějakých nejasných příčin říká zákon o obchodních korporacích, že Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu, to ano a dále, že likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. Ale jak zajistí, neříká, soudil bych, že odevzdáním do archivu to také zajistil. V případě zániku obchodní korporace bez likvidace zajistí uchování těchto dokladů její právní nástupce. Metodika po 1.1.2014 Moravského zemského archivu je zde. Pro zanikající společnosti tedy stále platí povinnost stanovená v § 11 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je takový subjekt povinen informovat příslušný archiv o ukončení svého podnikání a nabídnout mu dokumenty vzniklé ze své činnosti a vyjmenované v příloze č. 1 zákona č. 499/2004 Sb. k výběru archiválií mimo skartační řízení. Nabídková povinnost se týká i dokumentů z činnosti případných právních předchůdců zanikající společnosti, pokud jsou u ní uloženy.

Pokud je subjekt mrtvý, nemá žádný majetek ke zpeněžení ani žádné finanční či jiné zdroje, má likvidátor smůlu. Notář, (tam kde je to potřeba) a zveřejnění vstupu do likvidace v Obchodním věstníku nejsou malé položky. většinou je to tak, že likvidátor hradí nutné výdaje spojené s likvidací ze svých prostředků. přimlouvám se za to, aby likvidátor uplatnil pohledávku v rámci lhůty na přihlášky do likvidace a do konečné zprávy likvidátora uvedl,kolik mu firma dluží  a jak byl, spíše nebyl, uspokojen.

4.4       Poznámky k závěru likvidace

Pokud účetní firma zpracuje závěrku s datem ke konci měsíce a předá ji likvidátorovi před tímto datem, je fatální chybou likvidátora odevzdat závěrku dříve, než je datum, ke kterému je zpracována. To finanční úřad nerozdýchá. Pokud je likvidace účetně ukončena v období prvního čtvrtroku, musí být nejprve nebo nejpozději současně  odevzdána řádná roční závěrka. Podotýkám, že pro mimořádnou účetní závěrku platí formulář "H".

Likvidátor, který má jiný než svůj finanční úřad přes ulici, může podat včas  daňové přiznání tam, pokud to ještě fyzicky jde, i když právě  pod tento úřad společnost místně nespadá. Nebo obecně jakýkoliv listinný dokument.  Nicméně stejně se vše podává elektronicky. Ovšem pozor, pokud to podá pozdě, finanční úřad počítá s dobou až do dodání místně příslušnému finančnímu úřadu. I když je to například přes jednu čtvrt města, trvá to někdy měsíc a půl a za tuto dobu je účtována sankce za prodlení.

Každý likvidátor by měl mít k likvidované společnosti datovou schránku pro vztah se státními orgány, je třeba ji využívat. Ale není to nástroj pro odesílání originálů - musel by být doprovozen elektronickým podpisem. Soud odeslání dokumentů, které mají být podepsány s ověřeným podpisem nebo originály, např. ve formě *.pdf souboru  pomocí datové schránky neuznává. Ale v rámci krajských soudů není jednotná metodika. Po ukončení likvidace je schránka automaticky zrušena. Do datové schránky je třeba dívat se zcela pravidelně. Nutné je nastavení sdělení o příchozí zprávě na mail, SMS na mobil nebo nejlépe obojí. Podívat se do schránky jednou za měsíc je chyba. U společností, které jsou mrtvé a povolán je likvidátor z moci soudní ze seznamu insolvenčních správců, měl by zřejmě na základě usnesení o povolání likvidátorem požádat Českou poštu, která spravuje datové schránky, aby mu zpřístupnila datovou schránku nekomunikujícího subjektu. Mohou tam být pro likvidaci zajímavé věci.

Pozor na povinné zasílání listinných podkladů na veřejný rejstřík. Zvláště, pokud trvá likvidace déle, je třeba pokračovat v zasílání ročních závěrek a zápisů v .pdf na rejstřík tak, jak to bylo v běžné povinnosti před vstupem do likvidace. U některých společností není dosud založena jediná listina a může být za to předepsána výrazná pokuta. Naštěstí soud nejprve dopisem pohrozí a uloží odstranění nedostatků.

Ve smyslu ustanovení zákona rozdělí likvidační zůstatek dle schváleného návrhu na rozdělení. Pozor na zákonné lhůty adresátů likvidačního zůstatku k odvolání proti rozdělení - tři měsíce. Pokud mám v subjektu rebely, s výplatou likvidačního zůstatku - tedy s jeho použitím, bych otálel v rámci zákona.

Podle legislativy musí likvidátor podat do 30. dnů od ukončení likvidace, tedy rozdělení - použití - likvidačního zůstatku, návrh na výmaz se všemi povinnými přílohami (soudní poplatek ve výši 3000.- Kč byl již před delší dobou zrušen)  - viz www.justice.cz.

4.5       Návrh na výmaz

Návrh na výmaz je doplněn mnoha přílohami. Soudy nemají jednotnou metodiku, protože jim to legislativci zapomněli uložit. Tím je podání návrhu na výmaz dosti složitá záležitost. Stále přibývají různá prohlášení likvidátora - o soudních sporech, o terstním stíhání, o uspokojení pohledávek nebo o uschování archiválií a podobně. Pokud zvolíte poradenství firmy Pulsar, s.r.o., obdržíte předvyplněná prohlášení v maximálním rozsahu, takže je malá pravděpodobnost, že příslušný jrajský soud bude požadovat nějaká doplnění.

Vyplnění interaktivního formuláře z www.justice.cz:

Až přijde potvrzení z finančního úřadu se souhlasem s výmazem, můžete pokračovat s vlastním návrhem na výmaz na Obchodní rejstřík soudu, kde je veden Váš subjekt v likvidaci. Pokud je to likvidace z moci soudní, musí se ještě počkat na usnesení o schválení postupu likvidace příslušným soudem. Obecně tedy platí, že ten kdo likvidaci nařídil ji také musí schválit.

Formulář k návrhu na výmaz z OR z www.justice.cz. Jiný formulář už není k dispozici. Všimněte si nahoře v zeleném pruhu návratového kódu - k vyplněnému nebo nedokončenému formuláři se tak můžete kdykoliv vrátit.

Všechny  listiny (včetně příloh)  musí být předloženy v listinné podobě, v originále nebo úředně ověřené kopii, nebo v případě zaslání prostřednictvím datové schránky ve zkonvertované podobě dle zák. č. 300/2008 Sb., nebo ke každé listině bude připojen uznávaný elektronický podpis.

Je třeba z "Nabídky typu podávaného návrhu"  zvolit "Výmaz",  "Druh podání" v dalším výběru zůstává "Návrh" a v kolonce "Identifikační číslo existujícího subjektu" je nutno vyplnit IČ bez mezer mezi číslicemi.

Zde je odkaz až na stránku k volbě "Výmaz" z nabídky a k vyplnění IČO

Pak zvolit tlačítko "Vytvořit návrh".

Nejprve je nutno doplnit (zcela logicky) závěrečnou část formuláře z "Vyplnit závěrečnou část" . Je třeba zvolit příslušný soud,  v kolonce "Tento návrh podává za navrhovatele" (nejste právní zástupce, advokát, notář ani obecný zmocněnec a pod.)  zvolit "Přidat údaj" a vyplnit kolonky pro jména a tituly a do obdélníčku pro "Označení oprávnění" doplnit Likvidátor. V sekci přílohy "Přidat údaj" a vyplnit přílohy přidáváním jedné po druhé tak, jak je dle seznamu předkládám. Stále tedy používám tlačítko "Přidat údaj", nazvu předkládanou listinu a vyplním počet vyhotovení.

V předmětné části formuláře "Vyplnit předmětnou část" je třeba jen doplnit v sekci "Ostatní skutečnosti-právní důvod výmazu" do okna "Uveďte právní důvod výmazu právnické osoby" konstatování  např. "Ukončení likvidace použitím likvidačního zůstatku, po schválení  postupu likvidace a schválení naložení s likvidačním zůstatkem rozhodnutím nejvyššího orgánu" a stiskněte Uložit. U subjektů v likvidaci z moci soudní jen konstatováním "Ukončení likvidace po použití likvidačního zůstatku" Soud následně většinou do kolonky "Ostatní skutečnosti" zapíše jednu větu : "Právním důvodem výmazu je skončení likvidace"

Likvidátor je na vytištěných formulářích ověřeným podpisem podepsán až na konci formuláře jako podání za navrhovatele s označením "likvidátor", ne jako statutár.  Pozor, důsledně je třeba všude psát dovětek "v likvidaci". Před podpisem je uvedeno jméno,  příjmení  a rodné číslo likvidátora, který formulář podává za navrhovatele s označením - likvidátor. Je-li návrh podáván v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis a musí být spojen v jeden celek přelepkou přeraženou razítkem osoby, která podpis ověřila. Je-li návrh podáván v elektronické podobě musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. Pozor tedy opět na správné "sešití" dokumentu v levém horním rohu a přelepení samolepkou a orazítkování při ověřování podpisu - některé pošty (Czech Point) na to zapomínají a soud návrh pro formální nedostatek vrátí.

Ještě jedna poznámka k vyplňování interaktivního formuláře - i když aplikace vyplní adresu, stane se občas, že na poklepání na "uložit" aplikace nepokračuje a hlásí stále chybu - chyba je v adrese. V adrese je třeba doplnit nebo opravit vše tak, jak je na www.justice.cz. Týká se to například místní části.

POZOR:

Podle § 207 občanského zákoníku likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Toto je potřeba napsat do právního důvodu do formuláře- "Likvidace byla ukončena použitím  likvidačního zůstatku ......viz výše"

Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.

Přílohy (v originálech nebo úředně ověřené):

Návrh na zápis musí být dle ust. § 19 zákona č. 304/2013 Sb. doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem

Pozor, pokud je vyčíslen nějaký likvidační zůstatek. S jeho rozdělením lze uvažovat až po kladném stanovisku správce daně s ukončením činnosti daňového subjektu. Může se stát, že finanční úřad na základě závěrky něco doměří nebo bude vymáhat nějaké dosud nezaplacené pohledávky.

Návrh na zápis musí být dle ust. § 19 zákona č. 304/2013 Sb. doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

Přílohy k návrhu na výmaz z OR  - řadí se a názvy vyplňují na interaktivním formuláři - fyzicky to pak musí to být originály nebo úředně ověřené kopie

To, co je napsáno na www.justice.cz likvidátorovi moc nepomůže.:

"Vzhledem ke skutečnosti, že § 21 zákona o veřejných rejstřících na rozdíl od § 32 odst. 4 obchodního zákoníku neobsahuje zmocnění pro Ministerstvo spravedlnosti zveřejnit seznam příloh, které se k návrhům přikládají, je zde uveden pouze informativní a orientační přehled listin, které se mají dokládat ohledně spolků, nadací, nadačních fondů a ústavů. Jedná se pouze o informativní seznam, který samozřejmě nemůže postihnout všechny skutečnosti a jehož cílem je poskytnout praxi obecný přehled. Tento seznam nemůže být nikterak vnímán jako závazný."

Dostupné z https://or.justice.cz/ias/ui/podani

Přílohy ověřené mojí dlouhodobou praxí (předpokladem je, že zakladatelské listiny jsou už uloženy ve spisu na příslušném rejstříkovém soudu a měly by být ve sbírce listin na www.justice.cz)

• Konečná zpráva likvidátora o naložení s majetkem - předkládá se předtím nejvyššímu orgánu ke schválení
• Účetní závěrka ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace a účetní závěrka ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Závěrka se předkládá v originále (tedy s razítky FU) nebo v úředně ověřené kopii. - jedná se o rozvahu a výsledovku. Někdy finanční úřad vydá souhlas ukončením činnosti, aniž závěrky požaduje. Je to však jistá chyba, protože soud obě závěrky považuje za stěžejní a  požaduje je jako originál nebo jako úředně ověřenou kopii. Finanční úřad lze nově požádat při podání závěrky o předání do Sbírky listin na www.justice.cz. Pak už se závěrky znovu k návrhu na výmaz nepřikládají.
• Zahajovací likvidační účetní rozvaha a soupis jmění ke dni vstupu do likvidace. Soupis jmění jednoduše.
• Doklad o zveřejnění rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace podle jiného právního předpisu - jsou to potvrzení z Obchodního věstníku. Pokud je zveřejnění jen jednou (spolky, o.p.s atd.) zapsané ve výpisu, tak se nic nepřikládá.
• Rozhodnutí společníků, členů nebo příslušného orgánu o schválení zprávy likvidátora o naložení s majetkem - jedná se o poslední zasedání nejvyššího orgánu, který schválí likvidaci. U jediného společníka - jde tedy také o zápis z valné hromady, na které jediný společník schválil zprávu likvidátora s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku a účetní závěrku ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku v originále nebo úředně ověřené kopii.
• Souhlas správce, popřípadě správců daně s výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku (rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku, rejstříku společenství vlastníků jednotek) podle § 238 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, - jedná se o Celní úřad a zejména Finanční úřad. Předkládá se jako příloha v originále nebo úředně ověřené kopii.
• Prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných právních sporů - bez ukončení soudních sporů nelze subjekt vymazat - pozor, některé soudy chtějí mít toto prohlášení s úředně ověřeným podpisem.
• Prohlášení likvidátora o neexistenci trestního řízení vůči společnosti.
• Potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu o projednání zabezpečení archivu a dokumentů zanikající společnosti - jen v některých případech - v případě subjektů, které do likvidace vstoupily před 1.1.2014
• Prohlášení, že byly zajištěny listiny k uchování: konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky zanikající společnosti, po dobu deseti let na adrese likvidátora (nebo někde)  (dle ust. § 94 odst. 2 zákona č, 901201-2 Sb,, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
• Doklad o tom, že všechny akcie společnosti byly zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny- jen v případě akciové společnosti
• Prohlášení o uspokojení pohledávek, případně konstatování, že se nikdo v zákonné době nepřihlásil

Další náležitosti spojené s podáním návrhu na výmaz

V případě elektronického předložení těchto listin, musí být tyto převedeny z podoby listinné do podoby elektronické, a to v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. případně opatřeny uznávaným elektronickým podpisem příslušné osoby či osob.

Předložené prosté fotokopie jsou pro rejstříkové řízení nedostatečné. Účetní závěrky musí obsahovat veškeré náležitosti dle § 18 zákona o účetnictví, včetně podpisového záznamu.

POZOR tedy, všechny listiny musí být předloženy v originále nebo úředně ověřené kopii, opět upozorňuji na sešití listů návrhu na výmaz a přelepení s razítkem - raději ověření podpisu proveďte u notáře, na poštách občas na přelepky zapomínají a soud návrh vrátí...

Právním důvodem pro návrh na zápis výmazu je ukončení likvidace. Likvidace končí datem rozdělení - použití -  likvidačního zůstatku.

Likvidátor funguje až do nabytí právní moci usnesení soudu o zápisu výmazu z obchodního rejstříku.

Pokud byl likvidátor povinen podat insolvenční návrh a následný konkurs na majetek dlužníka byl zrušen po naplnění rozvrhového usnesení či po zrušení konkursu z důvodu nepostačujícího majetku (pokud není majetek nulový, musí ho zpeněžit nebo nabídnout věřitelům) a přesto nějaký majetek po insolvenčním řízení zůstal, vstupuje subjekt opět do likvidace a pak podává likvidátor po částečném uspokojení věřitelů  návrh na výmaz. Je tedy třeba, aby si každý likvidátor přečetl alespoň začátek insolvenčního zákona a seznámil se tak se svými povinnostmi dle tohoto předpisu.

Dále je nutno dodat, že pokud dojde ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo dojde ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek společnosti v konkursu nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, kdy je konkurs soudem prohlášen, avšak dodatečně se zjistí, že majetek nepostačuje nebo návrh na prohlášení konkursu je příslušným soudem zamítnut pro nedostatek majetku a soud tedy nevyhoví podanému insolvenčnímu návrhu, dochází ze zákona ke zrušení společnosti. Tedy všechny cesty vedou k výmazu z obchodního rejstříku. Nezajištěné pohledávky věřitelů například ručením, ztrácí věřitelé možnost, jak se jejich uspokojení domoci.

Pokud insolvenční správce konči s konkurzem po naplnění rozvrhového usnesení, musí zajistit účetnictví i archivaci ( má to většinou v úkolech, která jsou součástí usnesení o zrušení konkursu). Likvidátor se tedy musí domluvit s insolvenčním správcem na předání, dokumenty bude potřebovat jako přílohy k návrhu na výmaz (zejména účetní závěrku a potvrzení o projednání archiválií). jedná se o případ, kdy je po skončení insolvenčního řízení zjištěn nějaký majetek, v opačném případě je subjekt zrušen bez likvidace.

....ano, je toho hodně. Pokud budete mít zájem, provedeme Vás likvidací (viz www.pulsar.cz)

Pokud jste likvidátorem a nic o tom nevíte, a postup Vás vyděsil, klikněte na www.pulsar.cz. O likvidaci nemusíte vědět nic a to co je zde výše napsáno, klidně zapomeňte. Poradenství firmy Pulsar s.r.o. spočívá v tom, že Vás celou likvidací provede. V pravý čas obdržíte připravený dokument i s adresou, který pouze potvrdíte svým podpisem a odešlete na již připravenou adresu. Základní sazba pro subjekt, který už má likvidaci rozpracovanou je 1 950.- Kč bez DPH. Sazba za subjekt, který je celou likvidací proveden až k návrhu na výmaz je od 2 x 2950.- Kč. Vše je zde

Pokud je firma předlužená nebo v platební neschopnosti i v procesu likvidace, nezbývá ze zákon nic než podat insolvenční návrh. To už krize na rozdíl od likvidace je.

Poznámka (odpověď z ministerstva spravedlnosti na dotaz Komory správců majetku a likvidátorů:

"Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již neobsahuje zmocnění pro Ministerstvo spravedlnosti stanovit vyhláškou seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají podobně, jak jej obsahoval § 34 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Z toho důvodu není takový přehled listin uveřejněn na stránkách justice.cz. Dle našeho názoru je ale možné v konkrétních případech návrhů pro inspiraci vycházet z pouze informativního (tj. nikoli závazného) přehledu příloh uveřejněného na stránkách justice.cz pro spolky, který byl zveřejněn z toho důvodu, že spolky do 31. 12. 2013 evidované pod Ministerstvem vnitra přešly k 1. lednu 2014 pod režim rejstříkových soudů."

6   SMLOUVY S FIRMOU PULSAR S.R.O. K LIKVIDACÍM

Smlouvy jsou uvedeny na www.pulsar.cz. Ve smlouvě je napsáno vše potřebné, včetně ceníku prací. K přesměrování na www.pulsar.cz zde

5    INSOLVENČNÍ NÁVRH (Zákon č. 182/2006 Sb.)

Mnohé z likvidací jsou přerušeny insolvenčním návrhem. Podává jej likvidátor. Po zrušení konkursu nebo jeho neprohlášení je opět další osud společnosti v rukou likvidátora. Soud vyzve k zaplacení zálohy (standardně 50 tis. Kč) na konkurs zpravidla už při podání insolvenčního návrhu, i když majetek nepostačuje. To následně také zjistí jmenovaný insolvenční správce a ze zálohy za to obdrží odměnu. Záloha neslouží k upokojení věřitelů, je určena pouze na náklady insolvenčního řízení, tedy i odměny insolvenčního správce. Pokud není ustanoven insolvenční správce, měl by soud zálohu vrátit - proto je to jen záloha.

Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a nahradil tak předešlý zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Od 1. ledna 2008 se tedy na nově zahájená řízení o úpadku  aplikuje insolvenční zákon, avšak pro úpadková řízení zahájená před tímto datem platí nadále zákon o konkursu a vyrovnání.

Likvidátor je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět  úpadku subjektu, který likviduje. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

Insolvenční návrh musí zejména obsahovat:

• listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka; dlužník doloží zejména právní důvod vzniku pohledávek (např. smlouvy o půjčkách, výzvy k úhradě dlužné částky, uznání dluhu a pod.)
• seznam závazků tak, že věřitele v seznamu řádně označí a výslovně uvede, jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern;
• v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč;
• má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně
• seznam závazků uvede dlužník včetně příslušenství
• u pohledávek  věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku; dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč; seznam závazků musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný
• osoby dotčené a uvedené v insolvenčním návrhu musí být řádně označeny jménem, příjmením, bydlištěm  a v případě, že jde o podnikatelem identifikačním číslem
• likvidátor k insolvenčnímu návrhu doloží seznam zaměstnanců se svým podpisem a výslovným sdělením, že seznam zaměstnanců je správný a úplný
• právnické osoby musí být označena obchodní firmou, sídlem firmy a identifikačním číslem

Informace:

• Telefon:  + 420 603 427 013
• Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
• ID datové schránky :2ppifpu